mé knihy

                     vychází brzy                                       Vatikán a německý nacismus 1923-1945

ŠMÍD, Marek, Vatikán a italský fašismus 1922-1945, Praha 2018.

Kniha Vatikán a italský fašismus 1922-1945 přibližuje diplomatické styky Svatého stolce a fašistické Itálie v letech 1922-1945, tedy období od nástupu B. Mussoliniho do čela italského státu a zvolení nového papeže Pia XI. do konce druhé světové války. V kontextu mezinárodních událostí 20.-40 let 20. století zbavuje vatikánsko-italské styky nánosů paušálních předsudků a přejímaných klišé, přičemž se soustředí na stýkání a potýkání Vatikánu a Itálie v meziválečném i válečném období.

FORMÁNEK, Jakub, ŠMÍD, Marek (eds.), Pastýřské listy 1918-1945, Praha 2017.

Předkládané Pastýřské listy 1918-1945 představují soubor cenného historického pramene, který je vymezen závěrem působení knížete-arcibiskupa Pavla Huyna v Praze (1917) a skonem kardinála Karla Kašpara (1941), v pozici poníženého pražského arcibiskupa v zajetí válečné mašinérie a totalitarizmu. Předkládaná edice navazuje na Pastýřské listy 1945-2000, Arcidiecéze pražská vydané v Karmelitánském nakladatelství v roce 2003 pod vedením Mons. Aleše Opatrného.

ŠMÍD, Marek, Vatikán a první světová válka. Proměny zahraniční politiky Svatého stolce v letech 1914-1918, Brno 2016.

Snahou této knihy Vatikán a první světová válka. Proměny zahraniční politiky Svatého stolce v letech 1914-1918 je přiblížit aktivity Svatého stolce v době první světové války a analyzovat jeho zahraniční politiku ve vztahu k válečným stranám. Kniha představuje do značné míry polemiku nejen s kritiky pasivity papeže Benedikta XV., ale též s apologety, kteří nekriticky vyzdvihují jeho mírové zásluhy, neutralitu i prozřetelnost téměř ve všech jeho rozhodnutích.

ŠMÍD, Marek a kol. (eds.), Československo a Svatý stolec III. Diplomatická korespondence a další dokumenty (1917-1928). Výběrová edice, Praha 2015.

Reprezentativní výběr dokumentů, který zde předkládáme, vypovídá o vzájemných diplomatických a politických vztazích mezi Československem a Svatým stolcem v letech 1918-1928. Ač se pro nesmírný rozsah dokumentů - desetitisíce stran psaného či tištěného textu - jedná o určitý výběr, poskytuje nám přesto edice velmi působivý obraz prvorepublikové československé i vatikánské diplomacie a jejich nesnadného ovlivňování.

ŠMÍD, Marek, Apoštolský nuncius v Praze. Významný faktor v československo-vatikánských vztazích v letech 1920-1950, Brno 2015.

Předkládaná monografie rekonstruuje podrobný, komplexní a věrný svět apoštolského nuncia v Praze v letech 1920-1950. Jádrem práce je nunciův pobyt v zemi, kde se vatikánské představy srážely s československými, a současně nunciovy názory s očekáváními státního sekretariátu, což z každé nové diplomatické mise činilo jedinečnou zkušenost. Postava každého apoštolského nuncia byla do značné míry fenoménem československo-vatikánských vztahů první poloviny 20. století, do níž se současně zrcadlily nejen všechny politicko-nábožensko-kulturně-sociálně-hospodářské jevy malé středoevropské republiky, ale též odráželo úskalí a překážky doby.

MAREK, Pavel, ŠMÍD, Marek, Arcibiskup František Kordač. Nástin života a díla apologety, pedagoga a politika, Olomouc 2013.

První pražský arcibiskup Československé republiky František Kordač bývá někdy označován za kontroverzní postavu. Vzdělaný a schopný katolický kněz, profesor pražské teologické fakulty, ale také politik českého křesťansko sociálního hnutí, filozof a teolog, se stal primasem českým v jednom z nejsložitějších období našich národních dějin. Životopisně koncipovaná kniha, opírající se o zdroje z českých a vatikánských archivů, přístupným způsobem čtenáře seznamuje s dílem tohoto muže. (nástin života a díla apologety, pedagoga a politika).

ŠMÍD, Marek, Nepřítel: první republika. Radikalizace skupiny českých katolických intelektuálů v letech 1918-1938, Brno 2012.

Kniha Nepřítel: první republika sleduje, analyzuje a interpretuje jak kritickou činnost katolické skupiny ve vztahu k politickému systému meziválečného Československa, tak tvůrčí aktivitu ve vztahu k mechanizmům moci, uspořádání politických institucí, politického stranictví, volebních systémů, státních forem a dalších hodnotových rozměrů jimi navrhovaného systému. Právě jejich novinářské či básnické pokusy v sobě často ukrývaly jasné a více či méně promyšlené plány na přestavbu společnosti do podoby tzv. křesťanského státu, jemuž byl nadřazen pojem Bůh, jednoznačně katolického modelu, autoritativního, hierarchického, konzervativního a antiliberálního, který se nestyděl za privilegované postavení katolické církve. 

ŠMÍD, Marek, Masaryk a česká Katolická moderna, Brno 2007.

Tato práce ukazuje, že i zdánlivě bagatelní vztah dvou historických kontextů může poukázat na podstatné souvislosti a vazby a vytvořit hodnotné pozadí pro naše chápání spojitosti a mnohdy takřka organické spletitosti kulturních, společenských a politických vazeb v souvislostech přelomu 19. a 20. století.  

e-mailový kontakt: smidma@seznam.cz
Všechna práva vyhrazena 2019
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky